V květnu 2008 proběhl v hlavním městě Katalánska cyklistický kongres ...
... kde se zainteresovaní i laikové zabývali nejen na čem se jezdí ...
... ale i jak bezpečně se jezdí a co proto dělat (třeba jít příkladem).
... a s jakými důsledky ... (Toto je např. reklama na bezpečnost. Oproti nablýskaným rychlým super auťákům v chrámech konzumu je tohle opravdu jiná káva).
Důležitá je prevence. Jeden ze tří dnů byl věnován policistům vykonávajícím službu na jízdním kole.
Zde jsem se od Nizozemců naučil úder zvaný "otisk", který spočívá: předním do úsměvu, zadním do rozkroku! Ne sobě, ale diverzantovi, samozřejmě. (na snímku jsou zástupci: zleva Francie, Nizozemí, Katalánsko/Španělsko).
Pak nás Barcelonští vzali na vyjížďku po Katalánsku. Hlavní atrakcí byl (kromě domku Pabla Picassa a velmi rozvinuté sítě opuštěných železnic) národní koordinátor ČR Jarda Martínek, který 20km odmítl jet na kole a v dešti vedle svého kola raději běžel.
Na druhé koleji ...
Zpátky ale do Barcelony. Je čas, podívat se mu na duši.
Stojany ve vestibulech metra a příměstské železnice.
Stojany u stanic.
Vinohrady nebo Gotická čtvrť?
V Barceloně je cítit snaha věnovat se veřejnému prostoru. (Prostor s primárním pohybem cyklistů, sekundární je ostatní obsluha).
Multifunkční zástavba Barcelony - skvělé podmínky podporuje i rovinatost a celoroční počasí.
A co cyklistická historie? U čtyř koček a přímo pod tímto obrazem často sedával sám mistr Pablo Picasso ... než odjel do Paříže.
..a jedna z rytin šíleného Dálího. Byl opravdu šílenec? Je kolo pro blázny? A co na to Jan Tleskač?
Tato řešení známe především z ČR.
Barcelona začala teprve před několika lety. Stezkou-nestezkou.
Příbřežní promenády s cykostezkami na zakryté autostrádě.
Vlevo gotická čtvrť, vpravo přístav a Středozemní moře. Místní doufají, že v zakrývání "dálnice" se bude pokračovat. Toto je zatím velmi nepříjemná bariéra.
... na procházce.
S dostavbou kapacitních komunikací musí přijít zklidnění centra...tedy alespoň ve zdravě uvažující společnosti..
Vjezd do Rambly - centrální promenády.
Je libo rikšu?
cyklo-turisté
Barcelonská veřejná cyklodoprava
Obousměrná oddělená stezka ve vozovce (dobře funguje pro obsluhu této poloviny městského bulváru, na druhé straně je to již horší. Stačí umístit další, třeba i jednosměrný pruh-místo tam je).
Některá místa nejsou zrovna ideální - chybí to nejdůležitější: řešení v nejnebezpečnějších místech - v křižovatkách! Co když nefunguje signalizace?... stačí podbarvený přejezd. O pohybu cyklistů musí být ostatní především informováni.
Chodci se na ostrůvek neteleportují, jednoduše přejdou stezku. Naši zástupci nevidomých v této situaci již srší hromy blesky. Stačil by zvýšený dlouhý práh, u nás známý jako "vídeňská zastávka" v tomto případě pro cyklisty (a dořešit odvodnění) ... jo to bylo tak ... jednoho dne se vydal český inženýr do Vídně a objevil zastávku ... přitom Vídenští ji také okoukali ...
Vjezd do zástavby - cyklisté mají samozřejmě přednost.
Veřejná cyklodoprava (Bicing) a jeho údržba + redistribuce. V pozadí patrné příčné vazby v podobě přejezdů pro cyklisty.
Bicing je pouze pro obyvatele města. Katalánec získá registraci po dvou měsících, Španěl po půl roce, cizinec nejdříve po roce. Turistické cyklopůjčovny by totiž zkrachovaly. Škoda.
Jedny z prvních cyklopruhů.
Turisté.
pěší zóna.
Jistý druh infrastruktury pro cyklisty nelze integrovat do každého profilu bezmyšlenkovitě. Zde to jaksi nefunguje.
Nábřeží. Toto řešení je bezchybné. Vlevo stezka mezi palmami, vpravo zóna s povoleným pohybem všech, kdo nemají motor.
cyklistická křižovatka
nejširší cyklostezka v Barceloně
nejvyšší kolo v Barceloně
Nejdelší třída - Diagonal, která prochází celou Barcelonou.
BUS a TAXI pruhy.
Cyklisté jsou v prostředním pásu - při každé straně je jeden pruh. Pro naše zástupce nevidomých opět červený hadr před oči.
Sčítač cyklistů. Dobrá myšlenka, avšak špatně realizovaná. Přejel ho samozřejmě pouze každý čtvrtý. Proč by drncnul, když nemusí.
Slečna rychlejší než pán. Čím to?
Jako v Británii, jen s pravostranným provozem. Toto řešení sice dobře cyklisty provádí územím, ale odbočování je již horší. "Provádět územím", je totiž hned první chyba při navrhování cyklistické infrastruktury - a je v každé české metodice, hned na začátku.
Obousměrná, opačně umístěná "stezka" ve vozovce (automobilový provoz je ve směru proti tomuto pohledu). Jedná se o pilotní a zkušební provoz cyklistického obousměrného pásu ve vozovce. Údajně velké barcelonské dilema. Cyklista se motoristou sice navzájem vnímá, avšak problém nastává v oblouku (v pozadí fotografie). Chce to rychlost maximálně 30 km/h a oddělit třeba dopravními knoflíky - osobně toto vyobrazené řešení moc nedoporučuji - raději profil přeznačit a cyklistický protisměr umístit vpravo, kam ve většině Evropy patří.
bike or float
Jízda na kole je sexy.
Národní cyklokoordinátor Jaroslav Martínek.
Když nejsou pruhy ani stezky, tak alespoň to parkování je na každém rohu. Jeden z pilířů cyklodopravy.
Zde je to již horší. Ale snaha se cení.
Připomíná mi to Prahu 8 (samozřejmě ne těmi palmami).
Strach malovat pruhy v křižovatkách mají i Katalánci. Nerozhodnost není jen český povahový rys.
Svoboda pohybu!
... ve 4x jednomístém vozidle.
Stará rybářská čtvrť v noci...něco tu chybí. Mrkněte z okna ve své ulici a najděte 100 rozdílů.
Barcelona je příjemná siesta, která když se probudí k životu, dupe jako podpatky divy v rudých šatech v rytmech flamenka. Přes tu krásu ji však prominete i špetku té naivity.
Hurá do Amstrdamu na pořádné kolo. Fotografie: Květoslav Syrový Vzkaz pro PR MHMP: jakékoliv uveřejňování fotografií podléhá autorskému zákonu.
